Dovolte mi pozastavit se nad krásným slovem SEBEÚCTA, často se setkávám s reakcí, že je pěkně sobecké myslet na sebe, není to v naší kultuře přijatelný jev. Přitom již v desateru můžeme číst: „Miluj bližního svého, jako sebe samého. “

Mezilidská komunikace je nejsložitější systém způsobů, které lidé používají pro vzájemné dorozumění. Jde o živý systém plný proměnných měnící se v závislosti na čase, kontextu, počtu osob a osobním rozpoložením.

V rodinně terapeutické praxi si terapeut všímá opakujícího se vzorec chování jednotlivých členů rodiny, který má vliv na jedince a jeho vztahování se ke společnosti. V narušených rodinách, či jiných společenských systémech, kde je nízká míra sebeúcty, kde je komunikace nepřímá a nejasná, pravidla tvrdá a rigidní, přísná až nelidská, nediskutovatelná a provždy daná je také přístup ke společnosti bojácný, obviňující nebo ponížený.