MD: Nabízíte pomoc v době strachu a fóbií. Už se ozývají lidé, že mají strach kolem koronaviru a chtějí si s někým popovídat?
Nabídla jsem své služby, které běžně poskytuji, jen s možností vyhnutí se osobnímu kontaktu.
Jsme v první fázi, kdy se lidé o této službě teprve dozvídají z médií. Už jen možnost s někým promluvit a zklidnit své obavy, kterých bude přibývat v souvislosti nejen se samotným nakažením, ale i s dopady ekonomickými, je úlevné.
Jsme v období nejen nárůstu fóbií související s koronavirem, ale především úzkostných stavů, což vzniká vždy, když nás zprávy médií v dnešním světě denně bombardují strašidelnými výjevy. Toto se týká všech věkových kategorií.
Dospělým často věci přerůstají přes hlavu, řeší více tíživých otázek, hlavně v době krize, právě takové, v jaké se nachází celý svět v kontextu s COVID -19 dnes. Cítí, že nezvládají svůj stres a dopadem je dětský stres, protože děti se nemají kde zeptat a často si dělají významy a tím se kruh uzavírá a jejich obavy rostou. Nezvládnutý strach - stres se stává úzkostí.
Rozeznáváme dva druhy stresu: jeden je reakcí na skutečné události, které se nám přihodily a při kterých jsme reagovali útokem/ útěkem nebo ochromením. Při druhém jsme stejným způsobem reagovali na domnělé nebezpečí.
Stejné je to s úzkostí, i té jsou dva druhy.
MD: Jak lze člověku psychicky pomoci na dálku?
Jsme přesvědčená, že nic nenahradí osobní kontakt. Ovšem rozhovor s odborníkem je specifický a pomáhá. Především snižuje míru vnitřního napětí. I přes média jako je internet či SKYPE je možno pracovat zážitkově. Někteří mí kolegové již takto pracují. Sama mám zkušenosti s kolegy pracujícími s krizovými situacemi a kolegy ze zahraničí, se kterými jsem ve spojení ohledně svých vlastních supervizí, což je prakticky odborně vedený rozhovor s dopadem na změnu a uvědomění si paralelních procesů.
MD: Současná karanténa nahrává ponorkové nemoci, pokud nemohou lidé chodit do práce. Máte na to nějaký recept, jak se tohoto vyvarovat?
Člověk je tvor bio-psycho-sociálně-spirituální, všechny tyto naše části potřebují pokrm. Být užitečný, kde řadíme i práci, je jedna z biologických potřeb, pokud není dlouhodobě naplňována, stejně jako je přetěžována, člověk strádá a propadá smutku, beznaději a dopadem je deprese či úzkost. Karanténa, kterou vláda nařídila přichází v období, které je z hlediska psychiky velmi tíživé. Období probouzejícího se jara, je statisticky nejčernější období v otázkách nárůstu depresí a sebevražedných pokusů.
Můj recept je pohyb, ale myslím, že i tvůrčí činnost či zahrádkaření poslouží dobře.
MD: Jak by se podle vás lidé měli zaměstnat, aby netrpěli na stres, či strach?
Tak to je velmi složitá otázka. Umění se zastavit je opravdu velmi těžké, navíc v takovém nastavení a náporu na jedince jako je dnešní doba je násilné zpomalení až zastavení v podobě karantény velmi nebezpečné. Naučit se být sám se sebou a svými myšlenkami – vnitřním dialogem může a je pro mnohé z nás velmi těžké.
Doporučuji udělat si revizi toho, co jsme kdysi v mládí rádi dělali a k tomu se vrátit. Hra na kytaru, kreslení, pletení, vaření, zpívání či jiná činnost, která nám dělá či dělala radost.
MD: Co vás přimělo k tomu poskytnout pomoc v době krize?
Je to mé vnitřní, osobní nastavení. Jsou to mé hodnoty a přesvědčení, které si nesu od prarodičů a rodičů. Jako dospělá jsem svou osobnost tvořila díky terapeutickému základu, který tvoří model Transformační systemické terapie Virginie Satirové, první rodinné terapeutky, ženy, který je velmi srozumitelný a uchopitelný pro všechny lidi bez rozdílu.
Pokud byste je chtěl jmenovat, jde asi o tyto vybrané hodnoty:
- Hodnota morálky.
- Hodnota pomoci druhým
- Hodnota být užitečná a spoluvytvářet svět
- Nést zodpovědnost za svá rozhodnutí
- Být dobrým příkladem svým dětem
O tato vybraná přesvědčení
- Přesvědčení, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř
- Pokud jsem zdravá, mohu pomáhat Lidé jsou vesměs dobří
- Problém není problém, ale to, jak se s ním zachází může být problematické
- City patří k nám, máme je všichni
- Naděje umírá poslední
MD: Věnujete se i nějakým dalším dobrovolnickým činnostem v době koronavirové krize?
Děkuji za otázku. Ano věnuji. V roce 1997 jsem na Mělníce založila pobočku Fokusu Praha. Toto sdružení slouží svými službami duševně nemocným. Stále spolupracuji především s chráněnou dílnou u Krejčíků, pod vedením Lenky Novákové a její kolegyně Jaroslavy Volné, kde se dokázali během okamžiku proměnit v pomáhající dílnu a celý svůj běžný program zastavit a začít šít roušky pro všechny potřebné, spolupracovat s městem Mělník, domovem pro seniory a také prodávat roušky kolemjdoucím.
Já jim pomáhám materiál na roušky stříhat.
Jsem dojatá, že lidé kolem mě jsou lidští a morálně čistí a já mohu pomoci tím, že daruji svůj čas a propůjčím ruce.
S přátelským pozdravem Lenka Ságnerová
Bc. LENKA SÁGNEROVÁ,DiS